Anna Donovalová

Anna Donovalová působí v Národním kontaktním centru – gender a věda, který spadá pod Sociologický ústav Akademie věd, kde se věnuje analytické práci v oblasti genderové rovnosti ve vědě a výzkumu. Vedle toho studuje doktorské studium na Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a ve své disertační práci se zaměřuje na gender v národních kurikulárních dokumentech. Anna je feministkou v práci, ve škole i všude jinde. Když zrovna nevede boj vedle za rovná práva, tráví čas sledováním filmů a seriálů, procházkami po horách a poslechem hudby.

Rovnost a spravedlnost ve škole se projevuje tím, že každý jedinec má možnost maximálně rozvíjet svůj potenciál. Školní prostředí, jakožto prostředí utvářející a formující, hraje důležitou roli v podpoře genderové rovnosti. Škola je jedním nejvlivnějších faktorů v socializačním procesu a následně také v utváření společenského diskurzu – dítě si ve škole utváří svou osobnost a zároveň se učí mj. také býti občanem, který má znalosti o sociálních nerovnostech a dokáže je rozpoznat. Školní prostředí má vliv na socializační procesy i na vytváření hodnot a postojů, je proto vitální, aby školství genderovou rovnost prosazovalo jako jednu ze svých hodnot a reflektovalo situaci v této oblasti.

V České republice nejsou žádné formální překážky v přístupu ke vzdělávání, jak ale víme z výzkumů spravedlivého vzdělávání, nerovnosti se objevují na všech úrovních vzdělávání a pojí se s různými sociálními, kulturními, ekonomickými či biologickými kategoriemi včetně genderu. Ještě intenzivněji se pak projevují nerovnosti v šancích a příležitostech, protože ve školství stále převládají stereotypy a předsudky a nerovnosti se zde mohou dokonce ještě prohlubovat. Proto je důležité, aby školství tyto skutečnosti reflektovalo a reagovalo na ně.

Problematika genderové rovnosti se ve vzdělávání objevuje v mnoha oblastech, často i tam, kde bychom ji nečekali nebo si jí neuvědomovali. Prostupuje celým procesem vzdělávání od obsahu vzdělávání přes komunikaci ve školním prostředí až po složení učitelského sboru a volbu dalšího směřování žactva a studentstva.

Genderová perspektiva by se měla projevit v obsahu vzdělávání tak, aby žactvo a studentstvo získalo komplexní a ucelený obraz o světě a pochopení fungování společnosti. Genderová perspektiva v obsahu vzdělávání nejen umožní pochopit potřeby, chování a postoje celé populace, ale stimuluje také schopnost kritického myšlení, pochopení genderové problematiky a stereotypů. Stejně tak by se měla projevit také v metodách a formách učení, jejichž výběr by měl brát v potaz specifika všech studujících a zároveň třídy jako celku, aby se všichni mohli zapojit do výuky rovnoměrně, nikdo nebyl přehlížený a vyučování bylo co nejefektivnější. Důležitou oblastí je školní prostředí a školní klima, kam patří nejen uspořádání prostoru ve škole (např. rozložení tříd a jejich vybavení), ale také to, jak vypadají interakce ve škole/třídě, dynamika mezi vyučujícími a žactvem či studentem či jazyk, který se v tomto prostředí používá. Významné rozdíly se objevují u hodnocení a evaluace, a to nejen co se týče rozdílů ve známkování u dívek a chlapců nebo výsledků v určitých vzdělávacích oblastech, ale také u toho, za co a jak jsou hodnoceny dívky a za co a jak jsou hodnoceni chlapci nebo jak se chování a další charakteristiky studujících propisují do známkování.  Genderový aspekt najdeme v organizační kultuře školy, kde se promítá do personálního složení (nejen) pedagogického sboru. Problematiku feminizace školství a nepoměr učitelů a učitelek v jednotlivých předmětech nebo oblastech by bylo dobré alespoň reflektovat a vysvětlit její příčiny a důsledky, aby žactvo a studentstvo pochopilo, jak a proč tyto nerovnosti vznikají. V neposlední řadě je potřeba věnovat pozornost složení žactva a studentstva na jednotlivých úrovních škol, v jednotlivých oborech a školách specifického zaměření a volbě povolání. Přestože se při volbě budoucího směřování studia nebo povolání neobjevují žádné formální překážky, ukazuje se, že na dívky i chlapce mají velký vliv genderové stereotypy, role a očekávání, často zesíleny právě ve škole dělením na „holčičí“ a „klučičí“ předměty, obory, profese.

Genderová dimenze ve vzdělávání poskytuje studentům komplexní pohled na svět, společnost a jejich vlastní identitu. Zahrnutí genderové perspektivy do vzdělávání vede k efektivnější výuce, kde každý jedinec má možnost plně využít svůj potenciál a dosáhnout úspěchu. Toto může vést k větší genderové rovnosti společnosti.

Zdroje

Český statistický úřad. (2023). Zaostřeno na ženy a muže 2023. https://www.czso.cz/documents/10180/190557314/30000223.pdf/61332597-e418-4773-b086-7ce8aa34e49b?version=1.1.
Donovalová, A., & Tenglerová, H. (2023). Genderová dimenze v obsahu vzdělávání. Příručka k integraci genderové perspektivy a genderové dimenze do obsahu vzdělávání budoucích učitelů. Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.
Greger, D., Simonová, J., & Straková, J. (Ed.). (2016). Spravedlivý start?: Nerovné šance v předškolním vzdělávání a při přechodu na základní školu. Univerzita Karlova v Praze.
Jarkovská, L. (Ed.). (2010). S genderem na trh: Rozhodování o dalším vzdělání patnáctiletých. Sociologické Nakl. (SLON).
Jarkovská, L. (2013). Gender před tabulí: Etnografický výzkum genderové reprodukce v každodennosti školní třídy  . Sociologické nakladatelství (SLON).
Jarkovská, L., & Lišková, K. (2008). Genderové aspekty českého školství [Gender Aspects of Czech Education]. Czech Sociological Review, 44(4), 683–702.
Münich, D., & Protivínský, Tomáš. (2022). Rozdíly v přísnosti známkování žáků a dopady na vzdělanostní aspirace. Národohospodářský ústav AV ČR, v.v.i.
Smetáčková, I. (2009). Politika genderové rovnosti ve vzdělávání. Gender, Equal Opportunities, Research, 10(2), 10-19.